Cesta na severní pól
Sešli jsme se v 9:00 u Polikliniky na autobusové zastávce v počtu 17 polárníků. Vyrazili jsme směrem ke Stavišti.
Po chvilce cesty nás Alby zastavil a řekl nám, abychom se rozdělili do týmů a rozdal nám kartičky se zapsaným časem startu. Vypouštěl nás po pěti minutách. Běželi jsme směrem do lesa a na jeho okraji jsme se dostali k prvnímu stanovišti.
,,Vítejte na letišti Racek s.r.o.‘‘ přivítali nás Venca a Venci. Naším úkolem bylo přejít po laně, mohli jsme se pouze jistit lanem na kladce, na kterém byly zavěšené tenisáky. Poté, co jsme všichni z týmu absolvovali přechod po laně, nám Venci zapsala údaje do lístečku a řekla nám větu, kterou jsme později měli napsat Křiklimu : Eskymák Xu šel na pizzu, eskymačka Lia mu to nevěřila. Jakmile nám Venci ukázala kam dál, mohli jsme vyrazit na druhé stanoviště – U Eskymáka Kima.
Zde nás čekal úkol na zapamatování věcí, které od nás po uplynutí určeného času chtěli vědět Smíša s Aničkou. Holky nám pak řekly, že cestou ke třetímu stanovišti má být jeden slepý a druhý ochrnutý, takže jeden si zavázal oči, druhý nasedl na boby a musel slepého navigovat.
,,Uáá já jsem hladový polární medvěd a jestli mě nenakrmíte, sežeru vás!!!‘‘, to jsme narazili na Dášu s Beruš u třetího stanoviště. Naším úkolem bylo na gumlaně sbírat míčky z ponožek a házet je do tlamy hladového medvěda. U čtvrtého úkolu (který byl podle mě nejtěžší) jsme museli s pomocí dvou prken s provázky místo vázání dolyžovat původně tam, kolem vlaječky a zpátky, jenže po druhé skupině to Alpa zkrátil jenom na tam a kolem vlaječky. Po dokončení jsme běželi dál po cestě a narazili jsme na páté stanoviště.
Tam nám Škopi řekl, že nám došli zásoby a musíme si něco ulovit. Nakreslil na papír tlustou a tenkou čáru a dal nám sekyrky se slovy: „Trefte se na čáry“.
Po skončení „lovu“ jsme šli dál až k poslednímu stanovišti, kde jsme se setkali s místními skauty (Křikli), a těm jsme museli dokázat, že jsme také skauti. Museli jsme do sněhu z krepového papíru vytvarovat Skautskou lilii.
Jakmile jsme ji dokončili, svou vlastní cestou jsme došli na severní pól, kde jsme se zapsali do návštěvní knihy a vrátili jsme se ke Křiklimu, kterému jsme museli napsat na lísteček větu, kterou nám na začátku řekla Venci. Pak jsme čekali na zbytek polárníků. Po jejich dokončení jsme udělali společné foto u cedule Severní pól a po vyhlášení výsledků jsme se celí zmrzlí odebrali na cestu domů. Moc se nám to všem líbilo.
Kubík
PS: Na závěr patří poděkování všem účastníkům, kteří se nezalekli polární zimy a přišli, a samozřejmě také velké poděkování všem organizátorům, co se zasloužili o zdárný průběh celé akce. Díky! :) Vašek
