Drakiáda 20008
Dne 1.11.2008 se uskutečnila již tradiční drakiáda. Oproti minulému ročníku bylo nádherné pozdimní počasí, svítilo slunce a dostatečne foukalo. Sraz byl naplánovaný na 13:30 na zastávce MHD na Vodojemu. Já s Vaškem jsme přišli tak akorát, abysme zjistily, že si Béda něco nechal doma, načež odjel. Divili jsme se kolik se sešlo lidí a kolik bylo draků! Kolem ¾ jsme vyšli celá skupina na kopec, kde již nějací lidé draky poušteli, a tak jsme se ujistili, že dnes to bude opravdu povedenej den. Po příchodu na místo jsme hned začali vypouštet naše draky ruzných tvarů a velikostí. Největšiho měl bezesporu Jéňa. Já s Vaškem jsme zůstali zhruba uprostřed kopce a začali vybalovat draky. Vašek měl takovýho s 2ma provázkama, kterej se dal celkem solidně řídit a já měl svojeho 10 let starýho podomácku udělanýho :D. Skoro všichni draci vzlétli okamžitě, protože byl příznivý vítr. Jen Dankův nějak ne a ne letět. Jakmile jsme se rozlétali, byly vyhlášeny soutěže – o největšího a nejmenšího draka, o nejvýše letícího (nejníže ne L) a o nejhezčího. Porota v čele s Ráďou pak draky hodnotila. Poslední soutež, kterou jen tesně vyhrál Vašek a jeho drak, byla o draka, který se dostane nejrychleji do vzduchu. Já jsem se nezúčastnil, protože jsem již asi potřetí rozmotával a spravoval toho svýho „historika“. Poté bylo vyhlašovaní - jak to dopadlo bude doplněno později. Vím jen, že já získal cenu za nejvzteklejšího draka, a to proto, že 2x zaútočil na porotu. Poté byl oficialní konec, ale já s Vaškem a Jeníkem jsme tam zůstali a mě se (konečne) podařilo dostat draka opravdu do vzduchu. V tu chvíli jsem si říkal “kdyby se ta soutež odehrávala až teď, tak bych 100% vyhrál“ a měl jsem pravdu: můj drak totiž vyletěl do obrovské výšky a dálky. Doletěl až zpátky nad zastávku, kde sme měli předtím sraz (a to je to nějakých 300 metrů), načež se z neznamých důvodů zřítil okamžitě k zemi. Vašek sedl na kolo a zajel mi pro něj a pak řikal : spadl ti docela dobře :D provaz se ti táhne přes antény hodne baraků :D. Jakmile jsme se dosmáli, tak jsem smotal zbytek provazu a šli jsme domů.
