Oddíl Aquaterra - Vánoční výprava

Už od začátku byla tato výprava jiná, než jsme byli zvyklí. Měli jsme jet do Přibyslavi, ale nakonec jsme skončili ve škrdlovicích na chalupě Sedmička (to je jen taková maličká reklama – takže jestli chcete vědět, jak to tam vypadá, podívejte se na internet). Další věc, ve které se lišila, byl počet účastníků. Bylo nás totiž jen dvanáct. Ano, je to smutné – jen 12. šest dětí a šest vedoucích.

V pátek jsme dojeli natřískaným autobusem na místo, propletli se kolem zvoničky a ubytovali se. Po večeři jsme stavěli hrady z kostek, hráli stolní hokej. Někteří se učili tančit :)

Druhý den ráno jsme vstávali trochu dřív, než by ta starší polovina z nás vítala. Po snídani (tradičně byly buchty – netradičně všechny kupované, až na buchty od Albyho – moc díky Kiki) jsme šli ven. Dětičky se nejdříve pokoušely postavit sněhuláky, ale opravdu to nešlo, takže jsme se nakonec vrhli do lítého boje sněhovými koulemi. Potom, co jsme naznali, že už na zahradě není na další bitvu dost sněhu, jsme se vydali do úvozu, kde ho bylo opravdu požehnaně. (Tam se k nám přidal Zajíc a nadával, že nenecháme ani slušný lidi vykrást chalupu. (My totiž Zajíčku poctivě zamykáme.)) Skákali jsme z jedné strany na druhou, dělali kotrmelce, někdo se klouzal, ale většina hrála na strážce pevnosti. K návratu jsme zaveleli, když jsme s Verčou naznaly, že jsme i my dvě dost mokré, takže dětičky musí být zákonitě tak dvakrát tolik. A měly jsme pravdu. Oblečení jsme neusušili ani do večera. Po obědě jsme si zahráli Krežom nekrežom, S a bez, Přijela tetička z Ameriky, Vláčky, Na blbečky (takže už všichni úspěšně ví, co je tužka), Ano, pane, ne, pane (jestli vám děti přijeli s pomalovaným obličejem, tak je to z této hry)...

K večeru přijeli Kalinovi s Luciášem, Térou a Kikinou a po nich ještě kompletní rodina Lacinova, kteří připravovali slavnostní večeři a my jsme zatím s dětmi v tančírně tančili a hráli Na mrkacího vraha, Na ovoce... A konečně zazvonil zvoneček. V krbu plápolal oheň, hořely svíčky, pod stromečkem byly dárečky... Večeře byla jako vždy skvělá – měli jsme vepřo, knedlo, zelo. Každý si mohl dát cukroví, lentilky... A když se konečně dojedlo a rozdaly se dárky, byla spousta hodin a čas jít spát.

V neděli ráno jsme se vyspali skoro do sytosti, ale už nebyl čas na hraní. Po snídani se začalo s úklidem, abychom nepromeškali autobus, a po poledni jsme už byli doma.

Tajně doufám, že příští rok nás pojede víc. Každopádně se už zase moc těším.

Mějte se... Ráďa

Fotogalerie z Rajčete