Rejnoci – Víkendovka na Řece
A je to tu. Dlouho slibovaná výprava k rybníku Řeka. Sešli jsme se u klubovny. Někteří skuhrali, že je bolí ramena z jejich báglů, jiní říkali, že jsou lehký jak pírko. Když se dozvěděli, že musí bágly nést až na místo, což je asi 12 kilometrů, změnili názor a začali vykládat, co všechno jim s sebou maminky nabalily. Nepomohlo to. Auto bylo narvaný.
Za hodinu nám jede autobus-čas vyrazit, ne? Cesta probíhala celkem v klidu, všichni vesele šlapali a hlasitě se bavili. Na nádraží jsme došli všichni (až na Vášu, ten si usmyslil, že pojede na kole). V autobusu jsme byli hodní. Seďop si to nemyslí. Vystoupili jsme někde před Krucemburkem (Pozn. redakce: ve Vojnově Městci, protože ten autobus do Krucemburku nejel). Vohákli jsme se do fantasy plášťů. Byli jsme tak krásní, že se po nás všichni kolemjdoucí ohlíželi. Tu se před námi objevil Váša a vedl kamsi nahoru do kopce. Náš úkol byl najít tři kříže. Nebylo to těžký. Stačilo jít pořád za Vášou (Pozn. redakce: já jsem na tom místě byl víckrát, ale vždy ve dne. A navíc jsem tam vždy šel pomocí GPS. A v noci bez GPS jsem to fakt nemohl najít. Ale nakonec se podařilo :)). Než jsme tam došli, byla tma. Všichni se uvelebili ve vlhké trávě nebo na chladné zemi. Ve svitu pochodní k nám přišel Váša, oháknutý v Plášti, v kožených rukavicích a mečem kolem pasu. Když se všichni uklidnili, Váša spustil:
(Pozn. redakce: autor zde nechal místo, abych vepsal to, co jsem říkal. Jenže já si to vůbec nepamatuju. Takže to asi nebylo nic důležitého. :) )
Po té jsme se doplazili do chaty. Všichni jsme se nahrnuli do chaty s cílem zabrat co nejlepší místo ke spaní a nastlat pod sebe co nejvíc madrací. Pak přišlo „Divadélko na úvod“.
(Pozn. redakce: to co jsem při teátru říkal, se myslím trochu změnilo. Ale nejnovější verzi nemůžu najít. Tak jsem sem vložil nás scénář.)
Na Počátku byli 4 Tvořitelé. To oni vytvořili svět, svět, ve kterém žijeme. Každý z nich vlastnil kouzelný amulet. S pomocí amuletů, které dokázaly ovládat živly - Země, Voda, Vzduch a Oheň -, stvořili celý svět. Tvořitelé dokázali všechny živly dostat do rovnováhy, a tak v jejich zemi bylo vždy dostatek úrody a všichni spokojeně žili. Když Tvořitelé umřeli, amulety i moc ovládání živlů zdědili jejich synové. Amulety se tak předávaly po stovky let. Až nedávno došlo k něčemu nečekanému. Noví Dědicové poznali temnou sílu amuletů. Jelikož byli právoplatnými dědici, získali moc. Ale došlo mezi nimi ke sporům a zemi rozdělili na 4 království. V každém vládne jeden Dědic a používá svou moc ke všem dobrým, ale i špatným účelům. Svými spory a špatným užíváním moci vyvedli živly z rovnováhy. Živly nyní neposlouchají Dědice jako dříve. Oheň se šíří a spaluje lesy, Voda zatápí celá města, Vítr hravě sfoukne i pevné zděné domy a Země se často otřásá. Bohužel Dědicové nereagují na stížnosti a vůbec je nezajímá, že se Živly vymkly jejich kontrole. My, ze Společenství jsme našli 4 potomky Tvořitelů, kteří nezdědili amulety. Bez amuletů nemají žádnou moc, ale i tak si dokážou dostat Živly na svou stranu. Nemají mezi sebou žádné spory, spolupracují. Nyní se pozorně dívejte.
Přijde Kodiak v zeleném plášti a řekne: „Jsem potomek Tvořitele, vládce Živlu Země.“ - upraví ohniště a dřevo
Přijde Chytrolín v modrém plášti a řekne: „Jsem potomek Tvořitele, vládce Živlu Vody. Vždy dbám na to, aby Oheň nepřeskočil tam kam nemá.“ - pokropí vodou okolí ohniště
Přijde Alpa v červeném plášti a řekne: „Jsem potomek Tvořitele, vládce Živlu Ohně.“ - zapálí oheň
Přijde Křikloun ve žlutém plášti a řekne: „Jsem potomek Tvořitele, vládce Živlu Vzduchu.“ - rozfouká oheň
Tak vypadá spolupráce Živlů. Společenství vás potřebuje. Získejte všechny amulety a předejte je těmto potomkům Tvořitelů. Jedině tak předejdeme katastrofě a živly opět budou v rovnováze.
Všichni byli tak unavení, že se těšili, až zalehnou a usnou. To se ovšem nikomu nepovedlo. Napadlo nás, že si zahrajeme na upíry. To se ale vyvrbilo v děsnou bitku. Přišel na nás Alpa.
Pak jsme pokračovali. Přišel na nás Seďop. Šli jsme spát. Přišel na nás Váša. Byla noční hra.
Vlekli nás lesem, ani nevím kam, přičemž se Váša záhadně vytratil. Došli jsme až k příbytku poustevníka. Všichni se nahrnuli dovnitř. Poustevník promluvil....
(Pozn. redakce: já fakt nevím, proč i tady autor nechává místo na doplnění textu, co jsem říkal. Opět si to nepamatuju. Vzhledem k tomu, že autor nenapsal nic o tom co se tam odehrávalo, pokusím se vám to přiblížit. Oni chtěli mapu. Tak poustevník začal malovat na plátno. Pak začali dělat binec, tak se poustevník naštval, vzal mapu a odešel.)
Když jsme došli do chatky, chvíli jsme se prali, a pak jsme kupodivu usnuli.
Ráno byla rozcvička. Dala se přežít.
(Pozn. redakce: hlavně že mi tam všichni málem umírali, když běželi.. a teď, že se dala přežít.. no uvidíte v Přibyslavi.. :D )
Pak byla Snídaně. Všichni se nacpali buchet, co to šlo.
Dopoledne se odehrálo pár menších her.
(Pozn. redakce: těma menšíma hrama autor myslí hry na rozvoj důvěry a poté velkou běhací hru se 3 stanovišti. Na jednom se museli naučit uzel přátelství, na druhém jej uvázat a na třetím byl hod na přesnost.)
Seďop zatím vařil oběd. Nikdo mu nevěřil. Pak jsme šli obědvat. Nikdo si nepřidal.
(Pozn. redakce: Možná jste si to vyložili tak, že to Seďop uvařil špatně. Opak byl pravdou, protože kečup a sýr vše napravil. Nikdo si nepřidal, protože nebylo co.)
Dále byli na programu menší hry, jako ocásky, nějaký lítačky po lese a pod.
Večer jsme měli najít poustevníka, aby nám dodělal mapu potřebnou k získání všech čtyř amuletů. Také jsme měli nacvičit dvě scénky. Hobiti měli scénku o tom, jak nám poustevník maloval mapu, Horda o třech Křížích. Někteří šli hrát Bang, ale někteří se nudili, a tak šli radši štípat dřevo a pomáhat Vášovi s přípravami na večer. Nikdo se nezranil.
( Pozn. redakce – fakt úspěch :))
Přišel večer...Poustevník usedl k Ohni, a pravil:
(Pozn. redakce: ježiš, já se už fakt zblázním. Opět jsem mluvil co mě napadlo. Tuším že jsem ocenil jednu skupinu, že měli lepší scénku. Pak jsem jim předal mapu.)
Druhá noc proběhla celkem v klidu, rvačky ustaly už brzy večer...
Ráno bylo spoustu práce -zamést, uklidit, vytřít, atd. To ale někdo musel nakrmit bandu hladových skautíků. Byl to Váša. Jeho topinky se sýrem a buřtem byli rozhodně lepší než Seďopovi těstoviny.
(Pozn. redakce: vstával jsem v 7 ráno, skoro hodinu jsem rozpaloval kamna, aby bylo kde to péct. Na zbylý chleba jsem hodil zbytek párků a sýra. :) )
Zato čaj na tom byl hůř... Když někdo vysype do hrnce všechny krabičky, které mu příjdou pod ruku, nemůže to ani dopadnout jinak. Nicméně jsme to ze slušnosti vypili.
(Pozn. redakce: podobný čaj byl i v sobotu, ale to ještě byla plná citronka, takže ta zvláštní chuť ovocno-zeleno-černo-mátového čaje nebyla cítit. Ze slušnosti to pit nechtěli a vypil jsem si to sám. Doslova. :D )
Pak jsme se ještě naposled porvali, ale vydali se na cestu do Krucemburku a odtamtud domů...
KONEC
